V chovu se v deseti halách nachází dohromady 73 000 kusů kura domácího. Podezření na nákazu vzniklo na základě hlášení náhlého úhynu stovek slepic v jedné z hal. Veterinární inspektoři na místě provedli šetření, během něhož odebrali vzorky a zaslali je na vyšetření do Státního veterinárního ústavu Praha. To dnes potvrdilo vysoce patogenní ptačí chřipku subtypu H5N1. V chovu byla přijata předběžná opatření, která mají zabránit šíření nákazy mimo chov.

Z důvodu zamezení strádání bude zbývající drůbež v chovu utracena, dojde zde také k bezpečné likvidaci vajec. Jelikož se jedná o komerční chov, bude kolem ohniska vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V těchto pásmech budou vyhlášena mimořádná veterinární opatření, která omezí přesuny drůbeže, budou zde provedeny soupisy chovů drůbeže a bude zakázáno pořádání hromadných akcí jako jsou burzy či výstavy ptactva, které představují velké riziko šíření nákaz drůbeže.

V letošním roce bylo v České republice zatím potvrzeno 13 ohnisek ptačí chřipky v nekomerčních malochovech. Ve dvou případech byla stejná nákaza potvrzena u čtyř uhynulých volně žijících ptáků. V komerčním chovu drůbeže byla ptačí chřipka v ČR naposledy potvrzena v loňském roce, a to 4. května 2023 v chovu krůt v Rychvaldu v Moravskoslezském kraji.

„Krajské veterinární správy v případě všech předchozích letošních ohnisek využily možnosti danou nedávnou změnou evropské legislativy nevymezit okolo zasaženého chovu uzavřená pásma a v nich nevyhlašovat mimořádná veterinární opatření. V případě komerčního velkochovu, který uvolňuje drůbež na trh, však tato opatření být přijata musí,“ uvedl Zbyněk Semerád, ústřední ředitel SVS.

„Chtěl bych velmi apelovat na majitele a provozovatele chovů drůbeže, aby striktně dodržovali pravidla biologické bezpečnosti. Je to totiž jediná účelná ochrana proti zavlečení nebezpečné nákazy do chovů, a tedy i proti vzniku velkých hospodářských ztrát. Ministerstvo zemědělství bude nyní při likvidaci ohniska nákazy koordinovat všechny zapojené složky, včetně Státní veterinární správy a provozovatele chovu,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

Ministerstvo zemědělství také zajistí kompenzace nákladů a ztrát, které vznikly chovateli v souvislosti s ptačí chřipkou a likvidací jejích následků. Na toto odškodné mají nárok komerční chovy, ale i drobnochovatelé.

Základním preventivním opatřením je chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, například umístit vodu a krmivo pod přístřešek. Je třeba také zabránit pohybu drůbeže na vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci. Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů apod. Případné podezření na výskyt nákazy, což je zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva, je třeba nahlásit krajské veterinární správě.

Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysoce patogenní viry aviární influenzy způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny. V chovech drůbeže tím způsobují významné přímé i nepřímé ekonomické ztráty.

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí SVS

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství