Proč se v EU neprovádí vakcinace proti slintavce a kulhavce?
Slintavka a kulhavka (SLAK) je vysoce nakažlivé virové onemocnění postihující skot, prasata, ovce a další sudokopytníky. Nákaza je extrémně infekční se 100% nemocností. I přeživší zvířata jsou většinou oslabená, mají nízkou dojivost a jsou náchylnější k dalším onemocněním, což většinou vede k jejich utracení.
Ačkoli vakcinace proti tomuto viru existuje, v Evropské unii je preventivní očkování zakázáno od roku 1992.
Hlavní důvody, proč tomu tak je:
1. Původce a variabilita viru
Původcem slintavky a kulhavky je RNA virus, který se vyvíjí a na různých místech světa se liší. Celosvětově bylo popsáno sedm sérotypů, z nichž aktuálně cirkuluje šest. Tato variabilita znemožňuje vývoj a výrobu univerzální vakcíny. Vakcinace jedním sérotypem bohužel nenavozuje imunitu proti ostatním. I vakcína proti stejnému sérotypu jenom snižuje množství vylučovaného viru, ale nebrání infekci.
2. Možný přenos viru i u vakcinovaných zvířat
Zvířata chráněná vakcínou mohou přenášet virus, aniž by vykazovala klinické příznaky. To znesnadňuje detekci onemocnění a zpomaluje opatření proti šíření nákazy.
3. Omezený obchod se živočišnými produkty
Země, které provádějí vakcinaci proti SLAK, čelí obchodním bariérám, protože mezinárodně je preferován status „bez SLAK a bez vakcinace“. Pokud bychom tento status ztratili, byl by znemožněn export živých zvířat a produktů z nich, včetně mléka.
4. Ztížená diagnostika onemocnění
Vakcíny nejsou markerové, což znamená, že nelze rozlišit, zda protilátky v těle zvířete pocházejí z vakcinace nebo z přirozené infekce. To komplikuje diagnostiku a kontrolu nákazy.
5. Zpoždění imunity po vakcinaci
Imunitní odpověď po aplikaci vakcíny má svoji dynamiku a z toho plyne, že ochrana proti viru se u vakcinovaných zvířat vyvíjí až po 1-3 týdnech od aplikace vakcíny, což je příliš dlouhá doba pro efektivní zamezení šíření nákazy.
Typy vakcinace a jejich omezení
Existují dva typy vakcinace SLAK:
- Preventivní vakcinace – zahrnuje plošnou vakcinaci a pravidelnou revakcinaci celých stád. V EU byla tato metoda zakázána nejen kvůli přímým nákladům na očkování, ale i kvůli komplikacím v obchodovatelnosti zvířat a živočišných produktů.
- Nouzová vakcinace – umožňuje snížit riziko šíření viru v zónách kolem ohniska. Nezabraňuje však plně vylučování viru a po zvládnutí ohnisek jsou vakcinovaná zvířata obvykle porážena. Cílem této metody je snížit infekční tlak, aby nedocházelo k tak rychlému šíření.
Samotná vakcinace problém nevyřeší – virus by nadále cirkuloval a způsoboval zdravotní problémy u zvířat.
Zařazeno v Aktuality, Veterinární správa, Zemědělství