Národní bohatství nebo spekulace?
Plný název mého příspěvku by však měl znít: Je zemědělská půda národním bohatstvím nebo jen předmět k spekulacím? Zemědělské a orné půdy od dob první republiky u nás rapidně ubývá a je nezbytné znát příčiny poklesu.
Obhospodařovaná zemědělská půda v tis. ha – 4 991(1936), 4 228 (1990) a jenom 3 480 v 2018.
Obhospodařovaná orná půda v tis. ha – 3 835 (1936), 3 278 (1990) a jenom 2 460 v 2018.
CELKOVÁ VÝMĚRA STÁTU je 7 887 tis. ha, z toho zemědělská půda představuje 63,3 % (1936), 53,6 % (1990) a 44,1 % (2018) a orná půda představuje 48,6 % (1936), 41,6 % (1990) a 31,1 % (2018).
Zdrojem uvedených údajů je Statistický úřad ČR.
V roce 1936 jsme hospodařili na malých parcelkách zemědělské půdy, měli jsme dostatek mezí, remízků, mokřadů a atd., přesto jsme sklízeli úrodu z orné půdy, která tvořila ze 48,6 % výměry ČR. V současné době sklízíme úrodu z orné půdy, která tvoří pouze 31,1 % výměry České republiky. Zároveň máme zástupy „odborníků“, kteří chtějí dále snižovat výměru orné půdy a zvyšovat pěstování trávy, která se z velké části jen mulčuje, protože je velmi nízký stav skotu oproti roku 1990 je to asi 22 %. Máme tedy lesů, luk, vod a dalších krajinných prvků včetně městských sídel a obcí téměř 70 %. Který stát s obdobným reliéfem má lepší podmínky pro život zvířat, ptáků a dalších živočichů?
Proto je na čase a současně bezpodmínečně nutné organizovat rozsáhlejší živočišnou výrobu tak, aby uživila národ a současně zajišťovala dostatečnou péči o krajinu.
Jednou z příčin tohoto stavu je velmi špatný a nic neřešící zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Jaké jsou jeho nedostatky?
Probíhají zábory půdy na výstavbu průmyslových areálů na bonitně nejlepších zemědělských půdách. V řade zemí je výstavba na nejlepších půdách zakázaná, či omezována vysokými cenami za odnětí půdy mimo zemědělský sektor.
Kolem průmyslových staveb, skladů či marketů jsou obrovské plochy parkovišť, které zabraňují přirozenému vsakování vody. Stavebním zákonem není řešená povinnost na velkých plochách parkovišť používat vodopropustnou dlažbu k přirozenému vsakování vody.
Zemědělská půda není chráněná jako národní bohatství, ale je běžnou nemovitostí, která je předmětem spekulativních nákupů a prodejů, zemědělská půda neslouží přímo těm, kteří na zemědělské půdě hospodaří, ale hlavně těm, kteří s ní spekulují. Odhaduji, že je u nás v rukou spekulantů 30 až 40 % zemědělské půdy, kteří půdu nakupují za nízké ceny a pak buď ji nabízí za nesmyslní ceny nebo žádají neúměrné nájmy a tím ovlivní cenu produkce na pronajatých zemědělských pozemcích.
Ve státech kde si půdu chrání, je její prodej či nájem řízen. Příklad: Ve Francii je průměrná nákupní cena zemědělské půdy 6 tis. eur/ha, to je cca 150 tis. Kč na hektar, nájem je 150 až 200 eur/hektar a rok, to je 3 750 až 5 000 Kč na hektar za rok.
U nás je průměrná nákupní cena zemědělské půdy cca 246 tis. Kč za hektar a cena nájmu se pohybuje od 2 000 do 10 000 Kč za hektar a rok. Přitom u nás je kvalita zemědělské půdy podstatně nižší.
Cena zemědělské půdy je ve všech zemích Evropy (mimo Skandinávie, kde je špatná kvalita) regulována, aby nekvetla lichva a stejně tak nájem je pod kontrolou státu, aby se neúměrně kromě jiného nezvyšovali ceny potravin. Vytváří se maximální tlak na to, aby půdu získávali ti, kteří na ní hospodaří a to jak fyzické osoby, tak společnosti, nebo ti, kteří mají odborné vzdělání nebo jsou dědici, kteří budou na zemědělské půdě hospodařit.
Jak v SRN, tak ve Francii není při dědění rodinných farem dovoleno rozdělovat děděnou zemědělskou půdu mezi více potomků. Státy mají maximální zájem zvyšovat výměru jednotlivých hospodářství, aby docházelo ke zvyšování využití strojů (vyšší produktivitě práce).
Přes pokusy změnit i náš zákon, který je 28 let starý, došlo vždy k odmítnutí zákon řešit!!! Proč asi???
Zařazeno v Agrární komora ČR, Aktuality, Potravinářství, Potravinová soběstačnost, Zemědělství
